PRŮBĚH REGRESNÍ TERAPIE
Každou související událost a situaci, kterou zpočátku můžeme vybrat sami, a následně nám samovolně odkryje naše podvědomí, je třeba opakovaně procházet. Abychom uvolnili emoce, uviděli a pochopili další souvislosti a mohli jinak vnímat působení dané události nebo je dokonce vědomě změnit. Opakovaným procházením pocity ustupují, člověk si vybavuje více detailů a skutečností, přichází pochopení, uvědomění souvislostí a mnohdy i hluboké vhledy a poznání.
Každá nepříjemná událost je nutná projít v regresi znovu od začátku až do konce a to opakovaně. Postupně dochází k uvědomování si dalších souvislostí a slábnutí nepříjemných pocitů. Cílem je úplné přijetí situace a vymizení nepříjemných pocitů. Nastupuje úleva a radost. Postupně se v regresi jde dál do minulosti, přes další podobné situace, až k původní události, která se stala zdrojem traumatu nebo programu.
To, jakým způsobem vnímáme věci z naší minulosti je velmi individuální a rozmanité. Od pouhých pocitů a pojmů, přes symbolické obrazy, výrazné tělesné pocity a projevy až po naprosto živý „film“ se spoustou detailů. Existuje malé procento lidí, kterým se nepodaří vybavit vůbec nic. Za tím je však přílišná nedůvěra v sebe, zaměření na logické myšlení, strach z neznáma a změny, které prostě nedovolí otevřít okno do naší minulosti a nového poznání. Není možné nevnímat vůbec nic. Buďto to přehlušují jiné myšlenky, nebo nějaký paralyzující pocit strachu nebo i to zdánlivé nic má nějaké vlastnosti – světlo, tma, teplo, zima, lehkost, tíže apod. Stačí malinkaté světýlko pocitu, které lze jako vlákno uchopit a začít sledovat k postupnému otvírání obrazu.
Někomu to přichází najednou, jakoby samo, někdo to nechá volně plynout, jiný potřebuje zaměřit pozornost a klást si otázky. Někdo má pocit, že si to jen vymýšlí, a že je to jen jeho bujná fantazie. Je to úplně jedno, ať už to přichází odkudkoliv, včetně naší mysli, je to určitý obraz a informace našeho podvědomí, které si našlo cestu k tomu, aby nám předalo zprávu, kterou v dané chvíli potřebujeme vnímat.
V regresi člověk postupně získává nadhled, uvolňuje potlačený emocionální náboj, což vede k úlevě a změně postoje k původně traumatickým a nepříjemným událostem. Často dochází k pochopení rolí v dosud nesnesitelném a nezměnitelném a nyní již nesmyslném a zbytečném lidském dramatu. Ruku v ruce s ním přichází přijetí a potřeba odpuštění.
Při opakované regresní terapii dochází často k hlubokým vhledům, jedinečným poznáním a pochopení smyslu života. Také začneme jinak chápat karmické zákony příčiny a následků, role viníka a oběti, archetypální příběhy a principy duality světla a tmy, dobra a zla.